Bígl
Bígl
Bígl je plemeno psa původem z Velké Británie, je to nejmenší a nejstarší honič.
Bígl samotný vznikl asi ve 14. století. Je nejspíš potomkem staroanglických honičů a harierů. Od roku 1300 existují malí honiči, kteří doprovázeli pěší lovce, většinou při lovu králíků, avšak název bígl se objevil až v roce 1475.
Je to nezávislý pes, má sklon k toulání, je však také velmi oblíbený a příjemný společník, má totiž přítulnou povahu a má rád i děti. Dobře snáší teplo i chlad a je snášenlivý k jiným psům.
Srst je krátká, hustá a přilehlá, a je dobře odolná proti nepříznivému počasí. Bígl se vyskytuje ve zbarvení tricolor, nejčastější je kombinace černé, hnědé a bílé barvy. Ať už je zbarvení bígla jakékoli, špička ocasu by měla vždy být bílá.
Povaha
Povaha je milá, přátelská k lidem i psům, bez agresivity či bázlivosti. Výborně zastane roli domácího společníka a kamaráda pro děti, naopak jeho hlídací schopnosti končí vítáním nově příchozího, v lepším případě nedůvěřivým, nejčastěji však radostným štěkotem. Je to pes mimořádně nekonfliktní, což plyne z jeho smečkového původu, a bude vděčný za každou společnost, čím větší tím lepší.
Je nutné si uvědomit, že bígl je loveckým psem, po staletí chovaným pro práci honiče. Ve volné přírodě proto od něj nemůžeme očekávat bezmeznou poslušnost ovčáckého psa. Dostane-li se na čerstvou stopu zvěře, pravděpodobně zapomene na své dobré vychování a veškeré snahy o přivolání či pronásledování psa jsou většinou odsouzeny k neúspěchu. V jiných podmínkách a disciplínách může naopak předčit ostatní „poslušnější“ plemena. O loveckých schopnostech bígla není pochyb. S radostí zvládá všechny úkoly odpovídající náplni práce honiče, na stopě je excelentní.
Tohoto psa je možné chovat v bytě, dobře se však cítí i na zahradě v kotci. Bígl je tvor temperamentní, vyžadující pohyb a zaměstnání.